středa 16. února 2011

Tet v Hanoji

Vietnamský Nový rok (Tet Nguyen Dan) se slaví podle lunárního kalendáře. Během tohoto největšího vitenamského svátku Vietnamci každoročně utratí horentní peněz za potraviny. Je také pravidlem, že se ceny s blížícím se Tetem zvednou do nebývalých výšin. Za některé ovoce jsou Vietnamci schopni zaplatit nehorázné částky. Například luxusní pomelo, které by stálo za normálních okolností okolo 80 Kč (dá se však koupit i jiný druh za 8 Kč), se na Nový rok kupuje i za 700. Četla jsem také, že cena za speciální (nevím v čem speciální:) vodní meloun se může vyšplhat až na 3000 Kč. Trhy jsou doslova obsypané různými druhy ovoce, často vůbec netuším, co je co. Jít však před Tetem na trh vyžaduje pevné nervy a naditou peněženku, o smlouvání nemůže být moc řeč. Když už píšu o ovoci, přidám také jednu historku ze školy. S paní učitelkou Van jsme se bavily o ovoci a o tom, jak se postřikuje různými insekticidy a pesticidy. Jíst takové ovoce není zrovna nejzdravější. Běžní vietnamští konzumenti to záhy pochopili a začali si prý vybírat ošuntělé ovoce, protože ve Vietnamu se traduje, že po jisté době toxické látky z pesticidů a insekticidů zmizí. Nejlepší prý bylo najít ovoce, ve kterém se schovává červ, protože to je přece důkaz, že není ovoce napuštěné ničím škodlivým. Prohnaní prodejci ale neváhali a přišli na to, jak tento problém vyřešit. Ve velkém začali sbírat červy a těsně, než začali prodávat pokropili čerstvé ovoce jemnou sprškou mrskajících se červů.Další důsledek příchodu vietnamského Nového roku jsou prázdné ulice. A nejen to. Z areálu kolejí odjeli naprosto všichni, takže každodenní ruch byl vystřídán podivnou atmosférou ticha, připadám si tady jak ve městě duchů. Na ulicích není ani jeden stánek s jídlem, venku jsem poprvé zalechla zpívat ptáky. Dokonce i hlučná kuchyň, do které vede naše okno je teď podivně ztichlá. Nikdo nepracuje. Jediný šramot produkují krysy, které se prohánějí po kuchyni a šustí pytlíky. Podivný pocit klidu před bouří občas přeruší návštěva vietnamské rodiny. Byli jsme pozváni na tři až čtyři návštěvy, vesměs je možné říci, že když se jde na návštěvu, je vždycky veselo. Člověk se přejí až k prasknutí a všichni jsou milí. Na jednu takovou se zrovna chystáme.

Žádné komentáře: